François Couperin - Leçons de Ténébres

Lamentace proroka Jeremiáše tvořily původně liturgii smuteční slavnosti na paměť zboření chrámu, konanou zprvu na jeho sutinách. Město je personifikováno hlasem zpěváka, který vybízí k pokání. Noční obřad, při němž je postupně zhášeno 12 z 13 voskovic znázorňujících 12 apoštolů a Ježíše, je úzce spjat s Velikonocemi. Vedle Mozartova Requiem a Pergolesiho Stabat Mater, patří tato skladba k nejpůsobivějším.

Álef. Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.

Bét. Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.

Gimel. Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.

Dálet. Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám jest pln hořkosti.

Hé. Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před obličejem, nepřítele.

Vav. A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.

Zajin. Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávných, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.

Chet. Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, protože vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsouci zpět.

Tet. Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.

Jod. Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.

Kaf. Všecken lid její vzdychajíce, hledají chleba, vynakládají nejdražší věci své za pokrm k občerstvení života. Vzezřiž, Hospodine, a popatřiž, neboť jsem v nevážnosti.

Lámed. Nic-liž vám do toho, ó všickni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jestli bolest podobná bolesti mé, ktráž jest mi učiněna, jak mne zármutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého.

Mém. Seslal s výsosti oheň do kostí mých, kterýž opanoval je;roztáhl síť ohám mým, obrátil mne zpět, obrátil mne v pustinu, celý den neduživá jsem.

Nún. Tuze svázáno jest rukou jeho jho přestoupení mých, tuze spletené houžve připadly na hrdlo mé, porazilo sílu mou; vydal mne pán v ruku nepřátel, nemohuť povstati.