Jan Antoš

Rebelirovani

Operetta O sedlskej svobodě aneb Rebelirovani (1779)

O autorovi

O Janu Antošovi víme zatím opravdu hodně málo. Neznáme datum narození ani úmrtí. V literatuře se uvádí, že byl v letech 1772 – 1792 kantorem v Nemyčevsi u Jíčína a od roku 1792 v Kopydlně. Jeho Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum vznikla v letech 1775 – 1777, jako reakce na selské povstání v době panování Marie Teresie. Naše představení vzniklo na základě opisu díla z roku 1779, uloženého v Moravském zemském muzeu v Brně. Mimo tohoto díla se dochovaly ještě Antošovy chrámové skladby: mariánské antifony, roráty, latinská árie a několik pastorel.

Obsah opery

V úvodu svolává Vůdce rebélie venkovské muže do zbraně, a to i pod pohrůžkou násilí, pokud z každého domu nenaverbuje alespoň jednoho muže. Sedlák i Rychtář se nechají zlákat vidinou nového pořádku bez roboty a poddanství. Rychtář horuje pro vydání patentů císaře Josefa II., ale Pán ho ubezpečuje, že zatím žádný takový dokument jeho kancelář neobdržela. Rychtář mu oponuje s tím, že císař je vydal již před čtyřmi lety a pořád nic. Ostrá rozmluva mezi Pánem a rebely se vyhrocuje, když kuráž vzbouřenců zchladí sám Vůdce rebélie, kterému se rozpadlo vojsko a vyklízí bojové pole. Rychtář je však pro svou věc již zapálený a dokonce argumentuje tím, že hlavou povstání proti panstvu je sám císař, který se spojil s venkovským lidem proti proradnému českému panstvu. Kde není armáda, není ani válka a tak se nakonec všichni rozejdou do svých domovů a zaběhaných pořádků.