T. N. Koutník - Criminalista newinný
Canto - Duše, Alto - Nespravedlnost, Tenore - Ježíš, Basso - Pilát
Violono primo, Violino secondo, Alto viola, Fondamento
Při uvádění staré i soudobé hudby se s Ensemblem Damian zaměřujeme převážně na neznámá díla. Do kategorie zapomenutých patří také skladatelský odkaz českého kantora Tomáše Norberta Koutníka (1698 - 1775), k jehož loňskému výročí jsme uspořádali řadu koncertů a snažili se posluchačům přiblížit tohoto inteligentního a vtipného komponistu. T. N. Koutník se narodil v rodině tkalce v Chocni ve východních Čechách. Studoval na piaristickém gymnáziu nejprve v nedaleké Litomyšli (1716-1719) a pak v Kroměříži na Moravě (1719-1720). V letech 1720 - 1729 působil jako kantor v Chroustovicích a Kostelci nad Orlicí. Od roku 1729 byl až do smrti kantorem, varhaníkem a starším literátského bratrstva v rodné Chocni. O poznání jeho díla se ve 20. století nejvíce zasloužili choceňský skladatel Adolf Kramenič (1889-1953) a historik Jaroslav Vaniš (1923-1993). Adolf Kramenič mezi lety 1943-1950 shromáždil a spartoval Koutníkovy skladby. Spartace jsou dnes s celou Krameničovou obsáhlou hudební sbírkou uloženy v Muzeu A. V. Šembery ve Vysokém Mýtě.
Pobělohorská kantorská činnost navazovala úzce na starší tradici, která v těsné návaznosti budovala jak školu tak literátský kůr. Kantor i nadále požíval vážnosti a mohl posléze zastávat i vyšší správně politické funkce. Proto není tak nečekané ani působení příslušníků šlechtické vrstvy, jako tomu bylo i v případě Adama Michny z Otradovic, či Václava Karla Holana Rovenského, který byl do šlechtického stavu povýšen. Také pro tyto kantory byla typická úzká spolupráce s katolickými duchovními, v čemž však můžeme spatřovat více projev spřízněnosti v záměru a přesvědčení než existenční nutnosti. T. N. Koutník sám sice žádnou správně politickou funkci nezastával, jeho pracovní vytížení bylo již tak dostatečně velké, avšak jeho otec a starší bratr působili v Chocni jako purkmistři. Dva další sourozenci vystudovali bohosloví a působili jako faráři v různých částech východních Čech, s nimiž udržoval Tomáš Norbert kontakt. Bratr František Tobiáš mu jako učitelského pomocníka doporučil Františka Matějku a nasměroval tak do Chocně další významný kantorský rod. Na kůru kostela v Petrovicích u Nového Bydžova, kde působil jako farář bratr Václav Koutník se zachoval opis sepolcra Criminalista nevinný.
Je škoda, že jediné zachované Koutníkovo velikonoční oratorium je pasticcio z Pergolesiho árií. Třetí a čtvrtá árie jsou převzaty z Pergolesiho kantáty Orfeo, u ostatních se mi originál zatím nepodařilo identifikovat. První a pátá nesou nepřehlédnutelné prvky Pergolesiho rukopisu, v páté je dokonce použito stejného melodického ostináta jaké se pak ve druhé půli koncertu objeví v sedmé části Stabat mater. Všechny árie v sepolcru Criminalista nevinný mají formu arie da capo se středním dílem v paralelní mollové tónině. Koutník jejich hudební materiál nijak neměnil, pouze je přetextoval a dokomponoval k nim recitativy, arietty a závěrečný sbor. O autorství Introdukce a druhé árie Nespravedlnosti lze těžko rozhodnout. Přebírání cizího materiálu je v 18. století naprosto legitimním postupem, jaký používali i ti největší mistři - Händel a Bach, a proto není nejmenší důvod k nějakému pohoršení.
Tonálně je sepolcro Criminalista nevinný hrané ve velikonočním období u některého z oltářů vyzdobeného jako Boží hrob velice pestré. Výběr tónin od G dur po f moll umožnilo continuo realizované pravděpodobně na klavichord či cembalo. Opis sepolcra pořízený jistým J. G. Matátkem neobsahuje v partu Fondamento téměř žádné číslování, je proto možné, že se při provádění této skladby upustilo zcela od použití akordického nástroje. Pro naši realizaci bylo číslování basu rekonstruováno na základě spartace Adolfa Krameniče.
Z dobových pramenů víme o existenci a oblibě hudebního tvaru oratoria značně rozšířeného v českých zemích, většinu hudebnin tohoto typu si však vzali oheň a voda. Předkládané sepolcro je důkazem vysoké interpretační úrovně choceňských hudebníků nebo chlapců v piaristických kolejích, pro které toto oratorium mohl Koutník kompilovat, protože jeho syn František byl členem řádu a působil na řadě míst v Čechách jako učitel hudby. Naposledy jako regent hudebního piaristického semináře v Kroměříži.
Tomáš Hanzlík